Na summitu NATO v Ankaře, který se koná za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, se objevily informace o možném zrušení příštího summitu aliance, plánovaného na příští rok v Albánii. Důvodem tohoto vážného zvažování jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s Trumpem, jehož vyjádření a postoje mohou zásadně ovlivnit atmosféru a výsledky jednání. Vzhledem k tomu, že Trump v minulosti opakovaně kritizoval některé členské státy za nedostatečné výdaje na obranu, panuje obava, že jednání v Albánii by mohlo být poznamenáno jeho hněvem. Navíc Albánie patří mezi země s nejnižšími obrannými výdaji, což situaci dále komplikuje.
Premiér České republiky Andrej Babiš na summitu přiznal, že Česká republika letos nesplní závazek vydávat na obranné výdaje dvě procenta HDP. Tento krok by mohl vyvolat další kritiku ze strany Spojených států, které tlačí na evropské spojence, aby více investovali do obrany. Babišovy poznámky přišly v době, kdy se lídři NATO snaží ujistit USA o svém závazku k zvyšování výdajů na obranu, což je klíčové pro udržení silného transatlantického spojenectví. Vzhledem k Trumpovým požadavkům na vyšší výdaje na obranu se očekává, že tento problém bude dominovat i další jednání v Ankaře.
Německo zvažuje nákup raket Tomahawk
Německý ministr obrany Boris Pistorius na summitu uvedl, že Berlín pokročil v jednáních se Spojenými státy o možném nákupu amerických raket s plochou dráhou letu Tomahawk. Tyto rakety, které byly původně plánovány k rozmístění v Německu, byly zrušeny Trumpem, a německá vláda nyní hledá alternativní řešení. Pistorius prohlásil, že jednání jsou na dobré cestě a vyjádřil optimismus ohledně dosažení dohody. Zdůraznil, že Německo potřebuje uzavřít strategické mezery v oblasti odstrašení zbraněmi středního doletu, což je v současné geopolitické situaci obzvláště důležité. „Chceme tyto mezery uzavřít,“ uvedl ministr, což naznačuje, že Německo bere své obranné závazky vážně a je připraveno investovat do modernizace své armády.
Trumpovy údery na Írán a jejich dopad na NATO
Americký prezident Donald Trump na summitu překvapil lídry NATO sérií tvrdých prohlášení vůči Íránu a oznámením obnovení sankcí na prodej íránské ropy. Tento krok, jak uvádí agentura AP, může mít zásadní dopad na atmosféru summitu, protože evropští představitelé se chtěli soustředit na zajištění podpory Ukrajiny a zvyšování výdajů na obranu. Trumpova vyjádření o Íránu a jeho postoje k energetické politice sice rezonují s některými členy NATO, ale mohou také odvést pozornost od klíčových témat jednání, jako je podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem. Očekává se, že po dnešním jednání bude zveřejněna společná deklarace, v níž by měli členové NATO potvrdit vojenskou pomoc Ukrajině v celkové výši 70 miliard eur, což by mělo být v souladu s dlouhodobými závazky aliance vůči této zemi. Tato částka zahrnuje i již schválenou pomoc, která je klíčová pro udržení Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi.